Autor: Jaroslav Kroupa
Necenzurované Noviny
ročník 4, výtisk 7/ 1994
ROZHOVOR
S GENERÁLNÍM ŘEDITELEM AUSTRIA BANK
V Necenzurovaných novinách č. 1 tohoto roku byla otištěna velmi
zajímavá zpráva z mezinárodního semináře konaného dne 14. 12.
1990 v Praze na téma, trestně právní ochrany ekonomiky. Zároveň
byl otištěn rozhovor s předsedou Parlamentu ČR Milanem Uhdem
na
téma praní špinavých peněz.
Podle názoru zahraničních odborníků na výše jmenovaném semináři je
naše republika výhodným místem pro praní špinavých peněz.
Doporučovali již tehdy velmi pečlivě zkoumat zdroje finančních
prostředků.
Na druhé straně Milan Uhde v rozhovoru prohlásil:
"Všichni ti
ekonomové si uvědomovali, že všechny ty peníze nepocházejí z
čistých zdrojů, ale jiná cesta tu nebyla (rozuměj cesta
privatizace).
Špinavé peníze se mimo jiné používají ke korupci státních
úředníků v ekonomické a politické oblasti. Dne 4. února 1993 se v
Brně uskutečnilo slavnostní otevření rakouské pobočky BANK
AUSTRIA. Tato rakouská banka má již pobočku v Praze, ale i v
Hongkongu. Generální ředitel BANK AUSTRIA pan Dr. René Alfons Haiden mi
poskytl tento rozhovor.
JAROSLAV KROUPA: Předseda Parlamentu
ČR Milan Uhde řekl, že
špinavé peníze se hrozí stát mocností. V současné době se ve
světě vytvořily systémy pro boj s fenoménem špinavých peněz.
Spolupracujete s některým systémem a jak?
RENÉ ALFONS HAIDEN: Od 1. ledna tohoto roku máme nový bankovní
zákon. Tento zákon obsahuje několik paragrafů, které upravují
otázku praní špinavých peněz. To znamená, že se jedná o peníze,
které mohou pocházet z různých kriminálních činů, a samozřejmě
také z mezinárodního obchodu s drogami. Rakouské banky jsou tedy
vázány zákonem. Detailní ustanovení se ještě zpracovávají, ale
již od začátku tohoto roku, především velké banky, zřídily velká
oddělení ve svých bankách, která se tímto problémem zabývají. U
nás v BANK AUSTRII máme vyčleněny asi čtyři odpovědné
pracovníky. Jestliže nastanou nějaké problémové případy (jedná-li se
o větší převody v cizí měně z ciziny, nebo od nás do ciziny),
jestliže někdo z pracovníků má určité podezření, pak ta oddělení,
která se touto problematikou zabývají, se obrátí na
centrální pracoviště, a ti čtyři odpovědní pracovníci musí
potom rozhodnout, co se bude dál dít. Je to vedoucí právního
oddělení, vedoucí veškerého zahraničního platebního styku, expert
v oblasti obchodu s cennými papíry a jeden zástupce, který to
dělá jako hlavní povolání. Ten byl dříve v zahraničí nebo v
oddělení zahraničního styku.
Když se dojde k názoru, že to podezření bylo oprávněné, tak se v
souladu se zákonnými ustanoveními provede hlášení centrálnímu
pracovišti úřadu na ministerstvu vnitra.
Konkrétně je to Generální ředitelství pro veřejnou bezpečnost. Na
ministerstvu vnitra se zkoumá, jestli to podezření bylo
odůvodněné. Pokud bylo odůvodněné, postupuje se normální právní
cestou. To vše se děje při plném zachování bankovního tajemství.
Věc je choulostivá, mohlo by se koneckonců ukázat, že vlastně
všechna ta podezření nejsou odůvodněná.
JAROSLAV KROUPA: Za jak dlouho jste
vyškolili vaše odpovědné pracovníky, kteří
rozhodují, zda podezření na špinavé peníze ohlásí ministerstvu
vnitra?
RENÉ ALFONS HAIDEN : Již od loňského
roku víme, že taková nová opatření přijdou a
všechny rakouské banky dohromady zpracovaly materiály týkající se
této problematiky a my jsme podobně jako německé banky nechali
vyrobit tzv. naučný film, který má říci, co se vlastně chápe tím
pojmem praní špinavých peněz a jak se v takových případech chovat
a co dělat.
JAROSLAV KROUPA : Jak dlouho trvalo
to školení těch odpovědných pracovníků?
RENÉ ALFONS HAIDEN : Tihle čtyři
lidé měli již zkušenosti v bankovních odděleních.
Nějaké extra školení nebylo nutné. Ale samozřejmě, že jsme v
posledních týdnech a měsících všechny zástupce těchto oddělení
informovali a dávali jsme jim průběžné informace. Tento proces
ale bude ještě nějakou dobu trvat. Dá se říci, že jsme s touto
přípravou začali v posledním čtvrtletí roku 93. Musíme ale
počítat s jedním nebo dvěma čtvrtletími na to, aby se v takové
velké bance připravily adekvátní instrukce, aby se zaručilo, že
se pracovníci podle toho budou chovat.
JAROSLAV KROUPA : To je tzv.
anglický způsob, ten váš systém, ale existuje ještě
americký způsob, kde je ohlašovací povinnost u plateb nad deset
tisíc dolarů a kromě toho se v tomto systému zabavují majetky,
kde nebyl prokázán čistý způsob jejich nabytí, a z toho profituje
nejen stát, ale i policie.
RENÉ ALFONS HAIDEN : Už dávno před
tímto zákonem jsme uzavřeli dobrovolnou
džentlmenskou dohodu, a to, že všechny banky za spoluúčasti
ministerstva financí a Národní banky při částkách nad patnáct
tisíc ECU, tzn. nad dvě sta tisíc šilinků, vyžadovaly od
zákazníka, aby se prokázal osobním průkazem...
JAROSLAV KROUPA : Špinavé peníze
hrozí státu. Hrozí špinavé peníze bance? Náš
premiér Václav Klaus je znám svým výrokem, že nezná špinavé
peníze. Mohl byste se k tomu vyjádřit?
RENÉ ALFONS HAIDEN : Na to nemohu
odpovědět. Ale je jasné, že na celém světě existují
peníze z kriminálních činů, z obchodů s drogami... a že v
důsledku mezinárodního spojení přes banky existují zcela určitě
pokusy udělat ze špinavých peněz peníze čisté. Já si ale myslím,
že v naší zemi jsme těmito opatřeními již natolik učinili
preventivní opatření, že nad tuto hranici 200 tisíc šilinků, což
není až tak moc, tyto kriminální činy můžeme vyloučit, že
je můžeme bankovně potlačit ve spolupráci s ministerstvem vnitra
a policie. A od 1. ledna tohoto roku existuje spolupráce banky s
ministerstvem vnitra a policie (existuje speciální skupina na Generálním
ředitel
pro veřejnou bezpečnost, která má za úkol potlačovat
organizovanou kriminalitu).
JAROSLAV KROUPA : Bude ten váš
rakouský zákon platit i pro vaši pobočku v Brně?
RENÉ ALFONS HAIDEN : Tenhle zákon
platí pro rakouské banky a platí pro všechny další
banky podle smlouvy o evropském hospodářském prostoru, kde jsou
ovšem kompetence rakouského ministerstva financí. Snažíme se tato
ustanovení dodržet. Pokud jsou ale v té zemi příslušné národní
zákony, které jsou přísnější, pak je dodržujeme samozřejmě také.
Naopak rakouský zákon platí pro všechny rakouské a zahraniční
banky v Rakousku.
JAROSLAV KROUPA : V případě
podezření na špinavé peníze u nás se obrátíte na
centrální pracoviště ministerstva vnitra v Rakousku?
RENÉ ALFONS HAIDEN : To se bohudíky
u vás ještě nestalo, a nevím, jestli tato situace
nastane. Pokud jsou u vás už na tohle předpisy, tak se budou
používat především tyto domácí předpisy. To znamená, jestli
existuje nějaký úřad nebo místo...
JAROSLAV KROUPA: Neexistuje.
RENÉ ALFONS HAIDEN : Pak to je
otázka. Určitě ti odpovědní kolegové zatelefonují do
mateřské společnosti a prostřednictvím centrální rakouské
ohlašovny se budeme snažit zde iniciovat interpelaci dejme tomu na
úrovni policie, nebo ekonomické kriminální policie či prostřednictvím
ministerstva vnitra.
JAROSLAV KROUPA : Proč až tak pozdě
vznikl v Rakousku tento zákon?
RENÉ ALFONS HAIDEN : Je součástí
bankovního zákona. Jednalo se o něm již asi před
dvěma roky. Již před dvěma roky, jak jsem již řekl, platila
džentlmenská dohoda, že se banky dobrovolně zavázaly ohlašovat
platby nad patnáct tisíc ECU. Nyní tato dobrovolnost je fixována
zákonem.
JAROSLAV KROUPA : Jak dlouho se
uchovává evidence těchto plateb?
RENÉ ALFONS HAIDEN : Pět let...
JAROSLAV KROUPA : Proč až tak pozdě
se s tím začalo?
RENÉ ALFONS HAIDEN : V Rakousku
prostě nebyla potřeba. Nemělo smysl dělat nějaký
separátní zákon o praní špinavých peněz. Tohle jsou tři paragrafy
tohoto bankovního zákona. Jsou země, kde vůbec nemají žádná
ustanovení nebo zákony. Například Česká republika.
JAROSLAV KROUPA : Náš předseda
výkonného výboru Fondu národního majetku a předseda
rozpočtového výboru Parlamentu Tomáš Ježek je podle pana Uhdeho
toho mínění,že
kdybychom podchycovali špinavé peníze v období, kdy začala
privatizace, že bychom v tuto chvíli ještě žádnou privatizaci
neměli.
RENÉ ALFONS HAIDEN : To je
samozřejmě odvážné tvrzení.
JAROSLAV KROUPA : On je toho názoru,
že bychom dodnes zřizovali kontrolní úřady na
kontrolu špinavých peněz.
RENÉ ALFONS HAIDEN : Doufám, že
privatizace není financována z těchto peněz, protože
by to bylo i málo, na to by nestačily. Kdyby se něco takového
předpokládalo, tak by nikde na světě nemohla existovat burza.
Protože na burze se transferují milionové obnosy. Prodávají se,
investují se... Anonymně, ale i na základě legitimování se.
JAROSLAV KROUPA : Poslední otázka.
Co to jsou vlastně špinavé peníze?
RENÉ ALFONS HAIDEN : Drogy,
nelegální obchod se zbraněmi, prostituce, nelegální
sázkové kanceláře...
JAROSLAV KROUPA : ale
u nás je
specifická situace, určitý majetek bývalé totalitní nomenklatury
se ztratil - to u vás neznáte.
RENÉ ALFONS HAIDEN : Správně to
říkáte. U vás bývalý režim existoval jaksi od konce
války. Máte pravdu, že zde existuje určitý zlom, kdy starý
režim mohl transformovat finance do zahraničí. A jsou země, které
všichni známe, kde jsou tyto možnosti. Ale je otázka, co k těmto
špinavým penězům patří. To jsou především peníze, které
přicházejí z USA, které vznikly s obchodem s drogami. Potom zcela
určitě všechny peníze, které vznikly nějakým způsobem
z kriminálních činů.
JAROSLAV KROUPA : U nás se totiž
říká, že kdyby se tyto peníze kontrolovaly, že by
šly do zahraničí a ochudila by se Česká republika. Šly by třeba
do Rakouska.
RENÉ ALFONS HAIDEN : Jak jsem již
řekl, tyto peníze nemohou jít do zahraničí,
například do Rakouska. Jsou zde přísná pravidla. V Německu je
hranice patnáct tisíc marek - pro legitimování se. V posledních
letech všechny západoevropské země vydaly přísná zákonná opatření
pro boj proti špinavým penězům, a proto si myslím, že není možné, aby se
tyto peníze transferovaly do západoevropských zemí.
JAROSLAV KROUPA : Myslíte tím i
peníze KGB?
RENÉ ALFONS HAIDEN : Z kriminálních
činů vzniklé. Kdo ty peníze poukazuje a kdo má
špatné svědomí, tak určitě ty peníze nebude ukládat v těch
zemích, kde mají tuto povinnost legitimování se. Musíme čekat
ještě pár let, aby se tyto nové předpisy prosadily ve všech
zemích. A existuje stále ještě možnost hranici legitimované
částky redukovat... U vás je toto hlavní téma?
JAROSLAV KROUPA : Ano.
